Rybíz
RYBÍZ - OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
Rod rybíz patří do řádu lomikamenotvaré, čeledi srstkovité. Do tohoto řádu patří kolem 100 různých druhů, z nichž jen několik má význam pěstitelský, i když řada dalších je využívána šlechtitelsky.
Rozlišujeme dvě hlavní skupiny: rybízy červené, resp. bílé a rybízy černé
Do první skupiny patří 4 druhy, které daly vznik většině kulturních odrůd: rybíz obecný, rybíz červený, rybíz skalní a rybíz mnohokvětý. Do druhé skupiny patří rybíz černý a některé další druhy.
Všechny botanické druhy rybízu i kulturní odrůdy jsou hmyzosnubné. Pěstované odrůdy červeného rybízu a bílého rybízu jsou samosprašné, přesto se doporučuje vysazovat alespoň dvě současně kvetoucí odrůdy. Černý rybíz je částečně cizoprašný. Časté sprchání bobulí u černého rybízu bývá způsobeno cizoprašností, popřípadě nízkým stupněm jeho samosprašnosti. Opylení cizím pylem zvyšuje u odrůd jen částečně samosprašných nejen násadu, ale také počet semen, a tím i váhu bobulí.
VÝBĚR STANOVIŠTĚ - NÁROKY
Požadavky odrůdy na stanoviště pro červený rybíz, respektive bílý jsou dány příslušností k botanickému druhu. Vzhledem ke složitosti jednotlivých druhů a vzájemného křížení, má každá odrůda své specifické nároky a je nutné věnovat jim pozornost. Rybíz černý (na rozdíl od rybízu červeného a bílého) má vyšší nároky na půdy a klima. Lépe plodí a roste na hlubokých písčitohlinitých půdách nižších a středních poloh s dostatkem vláhy a živin. Dobře snáší i vápnité půdy. Nehodí se na větrná stanoviště. Nelze jej vysazovat ani na velmi osluněné jižní svahy, kde listy předčasně zasychají a keře nerostou.
Velká část kořenového systému se utváří mělce pod povrchem půdy. Rostliny jsou proto citlivé na nedostatek vláhy, koncentraci půdního roztoku a na malý obsah organických látek. Půdní reakci vyžadují neutrální až slabě kyselou.
VÝSADBA RYBÍZU
Rybíz se pěstuje jako pravokořenný ve tvaru keře nebo štěpovaný na meruzalku zlatou ve tvaru stromku. Výhodnější je obvykle výsadba podzimní. Sazenice, nejsou-li sázeny těsně před zamrznutím půdy, ještě na podzim částečně zakoření a na jaře lépe využívají zimní vláhu. Obvykle také v prvním roce vytvoří větší přírůstky. Jarní výsadba trpívá suchem, zejména je-li provedena později; v takovém případě je nutná závlaha.
PĚSTOVÁNÍ STROMKOVÉHO RYBÍZU
Stromky vysazujeme ke kůlu nebo drátěnce. Chceme-li mít korunky ve stejné výšce, obvykle musíme vysazovat některé stromky hlouběji, protože téměř nikdy nejsou kmínky tak vyrovnané výšky. Toto hlubší zasazení není na závadu, neboť meruzalka dobře zakořeňuje a vytvoří na zahrnuté části kmínku nové kořeny. Výhony po výsadbě zkracujeme hluboko na 1/3, na 2-4 očka. Z vyrostlých výhonů vybereme 4-5 nejsilnějších jako základ koruny. Ve třetím roce a v dalších letech odstraníme předjarním řezem všechny zahušťující výhony, hlavní výhony zkrátíme asi o 1/3-1/2 délky. Udržovací řez provádíme každoročně. Řezem odstraňujeme přestárlé, nevyzrálé, nesprávně rostoucí a nemocné výhony, zajišťujme dobré prosvětlení koruny, vyrašení pupenů po celé délce výhonu, zlepšení kvality a velikosti plodů a správné rozložení koruny. Životnost stromku je 8-10 let.
PĚSTOVÁNÍ KEŘŮ RYBÍZU
Vzhledem ke snadnější obnově a lepší výživě se keře sázejí hlouběji, aby místo rozvětvení bylo alespoň 10 cm pod úrovní půdy. Jednoleté výhony keřů vysazených na podzim řežeme v předjaří na 2-3 pupeny. V prvním roce ponecháváme na keřu rybízu 5-6 silnějších výhonů, ve druhém roce dalších 6. Hlavním úkolem výchovného řezu je vypěstování keře s potřebným počtem větví, podle kondice keře. V následujících letech řežeme starší dřevo tak, aby na keři nezůstaly u černého rybízu nejvýše tříleté větve a urybízu bílého a červeného nejvýše čtyřleté větve. Životnost keřů je asi 20 let.
ZRALOST RYBÍZU
U rybízu ovlivňuje plodnost tzv. sprchání květů či bobulí. Příčinou je mrazové poškození květů nebo déletrvající chladné a příliš deštivé počasí v květnu a červnu a následné nedostatečné opylení květů. Červené odrůdy jsou méně sprchové než černé.
Všechny druhy rybízu sklízíme v plné konzumní zralosti - od počátku června do konce července. Předčasná sklizeň nepříznivě ovlivňuje jakost (nezralé bobule mají vyšší obsah kyselin i vyšší obsah pektinů). U některých odrůd černého rybízu dochází rychle k přezrání bobulí, jež předčasně opadávají. Takové odrůdy musí být během 3-4 dnů sklizeny, u většiny odrůd může sklizeň proběhnout během 5-7 dnů. Červené a bílé rybízy drží lépe a nepřezrávají tak rychle.
RYBÍZ - VITAMINY A VLIV KONZUMACE NA ORGANISMUS
Drobné ovoce, ale výborný zdroj vitaminu C. Jedna bobulka rybízu obsahuje průměrně 2 mg vitaminu C, takže pokud jich sníme 40, pokryjeme denní potřebu. Rybíz také obsahuje mnoho organických kyselin, pektin, třísloviny, provitamin A, biotin, vitaminy skupiny B, kyselinu listovou. Nechybí ani niacin, který je důležitý pro nervy, kyselina pantotenová jako výživa pro hezké vlasy a pleť a draslík, který přenáší živiny. Obsahuje také mnoho železa důležitého pro krvetvorbu a minerální látky jako hořčík a mangan, které pomáhají zlepšit náladu a funkci srdce. Dále posiluje imunitu, chrání sliznice, posiluje peristaltiku střev, chrání buňky proti volným radikálům, příznivě ovlivňuje látkovou přeměnu v buňkách, podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení.