Jabloně

JABLONĚ - OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

Jabloně jsou podle výměry intenzivních sadů na 1. místě mezi pěstovanými ovocnými druhy na našem území. Botanicky patří mezi do řádu růžokvěté a čeledi růžovité. Plodem jabloní je malvice s pětipouzdrým semínkem, stopečnou a kališní jamkou.

Nejpoužívanější pomologické dělení odrůd je podle doby konzumní zralosti na:

letní
podzimní
zimní

Vzhledem k tomu, že jabloň je cizosprašný druh, pro každoroční dobrou plodnost je nutné vysazovat vždy spolu vzájemně se opylující nebo alespoň současně kvetoucí odrůdy. U některých odrůd byla zaznamenána inkompatibilita.

VÝBĚR STANOVIŠTĚ - NÁROKY

Jabloně jsou považovány za domácí druh. Mají střední nároky na stanovištní podmínky. Průměrná roční teplota by se měla pohybovat mezi 7-9°C. Vhodná půda je slabě kyselá až alkalická 6,2-8 pH, s obsahem humusu nad 2%. Kvalita a produkce jablek je ovlivněna pravidelnou závlahou a důležitá je taktéž expozice svahů, neboli odslunění. Vždy je nutné vyloučit pro pěstování mrazové kotliny, zamokřené pozemky a severní svahy. V teplých oblastech (200 - 350 m n.m.) bez závlahy plody dříve dozrávají, mají vyšší obsah cukrů a vykazují kratší dobu skladovatelnosti. V teplých uměle zavlažovaných polohách mají plody charakter stejný jako ve středních nezavlažovaných oblastech (200 - 500 m.n.m.) To znamená vyváženou sladkost a kyselost, šťavnatost, aroma, ideální velikost a barevnost plodů. Tyto oblasti jsou nejvhodnější pro pěstování jabloní. Ve vyšších polohách už mají jabloně kyselejší plody a déle dozrávají, vybarvení plodů je na úkor kondice a živnosti stromů, skladovatelnost bývá však z pravidla delší. Produkce především pro vlastní spotřebu.

SÁZENÍ JABLONÍ A PÉČE

Správně bychom měli s přípravou půdu začít již 2 roky před výsadbou - pouze doporučení - na požádání více informací. Půdu kultivujeme do hloubky 20 - 40 cm, přidáváme fosfor a draslík, dle rozboru půdy i superfosfát, síran amonný (vyvarujeme se použití hnojiv s obsahem chlóru). Nejvhodnější termín pro výsadbu stromků je podzimní období. Při jarní výsadbě se ochuzujeme o zimní vláhu. V následujících letech během vegetace hnojíme dusíkatými hnojivy a to ve 3 dávkách - při rašení, po odkvětu, po červnovém propadu. Používají se anorganická hnojiva jako např. LAV, Cererit, 1% močovina, na list lze použít i kapalná hnojiva. Je nutné dbát na pH půdy, které chybí po sklizni většinou fosfor a draslík.

V prvních letech po výsadbě (2-3 roky) provádíme výchovný řez stromků dle zvoleného pěstitelského tvaru. Od 4. roku, kdy jsou stromky již v plné plodnosti, provádíme řez udržovací. Většinou kolem 10. roku dochází ke snížení plodnosti, tehdy provedeme zmlazovací řez. Je důležité, abychom pod stromy udržovali bezplevelný stav. Druhým rokem lze použít kontaktní herbicidy, od třetího roku taktéž systémové. Během vegetace provádíme běžnou agrotechniku včetně ochrany proti chorobám a škůdcům.

U odrůd plodících ve shlucích nebo při nadměrné násadě plodů provádíme redukci - probírku, abychom se vyvarovali střídavé plodnosti. probírku provádíme ve 2 termínech. Po červnovém propadu odstrarníme plody nedostatečně opylené (deformované), poškozené škůdci, začátkem července pak zbývající plody poškozené, napadené chorobami a plody ve shlucích a to tak, že mezi plody ponecháme vzdálenost min. 10 cm a ve shlucích ponecháváme nejvíce 2 plody. Tímto docílíme jednotného dozrávání, vybarvenosti a odpovídající velikosti.

SKLIZEŇ A SKLADOVÁNÍ

Plody sklízíme v několika termínech (desetidenní interval) probírkou. V optimální době sklizňové zralosti jsou plody dobře vybarvené a jádra jsou při rozkrojení lehce nahnědlá, pokud jsou jádra úplně nahnědlá, jsou plody již přezrálé. Slupka je pak více citlivá k otlakům a doba uchování - skladovatelnost se zkracuje. Plody, které skladujeme, nesmí být poškozené a musí mít stopku (vytržená stopka je branou pro vniknutí infekce skládkových chorob). Podzimní a zimní odrůdy se skladují za teploty do 5°C, při vlhkosti nad 85%.

JABLONĚ - VITAMÍNY A VLIV KONZUMACE NA ORGANISMUS

Využití plodů je všestranné, jako stolní ovoce, pro konzervárenské účely i pro výrobu tradičního alkoholického nápoje kalvádosu. Jablka obsahují málo kalorií, zato hodně vlákniny, která zaplňuje žaludek, váže tuk a jedovaté látky ve střevě a odvádí je z těla ven. Jablečné enzymy ovlivňují látkovou výměnu a tím jsou jablka velice prospěšná našemu trávení a organismu. Obsahují cukry, ovocné kyseliny, draslík, hořčík, vápník, železo, fosfor, síru, mangan, pektiny, třísloviny, vonné látky a celulózu. Tyto účinné látky posilují náš organismus a to bez chemie a vedlejších účinků, snižují hladinu cholesterolu, podporují imunitu, pomáhají při dně a artritidě. Takto působí jen jablka syrová. Čaj ze slupek působí dobře při revmatismu, jaterních a ledvinových chorobách.

CHOROBY A ŠKŮDCI

BAKTERIOVÁ SPÁLA RŮŽOKVĚTÝCH

Květy vodnatí, vadnou, sesychají a černají. Listy hnědnou, černají a svinují se. Letorosty vodnatí, usychají, svrašťují se a vrcholy se hákovitě ohýbají. Specifickým příznakem je tvorba bakteriálního hnědnoucího slizu v podobě lepkavých, bělavých a později hnědnoucích a tuhnoucích kapek či povlaků. Jedná se o karanténní chorobu.

Prevence: Champion, Kuprikol

PADLÍ JABLOŇOVÉ

Tato choroba je příčinou bělavých povlaků na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Většinou se vyskytuje v teplejších a sušších oblastech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Vznikají při teplotách vyšších jak 20°C a vyšší relativní vzdušné vlhkosti se tvoří plodnice s výtrusy. Větrem se uvolňují a napadají listy. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Ošetření se provádí v dubnu až květnu.

Prevence: Discus, Talent, Zdravé jablko

STRUPOVITOST JABLONÍ

Choroba poškozuje listy, plody i květy. Na listech způsobuje sazovité skvrny, které nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Opadávají i silněji napadené květy a mladé plody. Větší plody jsou typicky strupovité, často deformují a někdy i praskají. Zvýšení a častější výskyt je v chladnějších a vlhčích oblastech. Ošetření se provádí od poloviny dubna do konce července.

Prevence: Zdravé jablko, Mythos

MONILIOVÁ HNILOBA

Známe ji ve 2 formátech jako hnědou nebo černou hnilobu. Houba přezimuje na mumifikovaných plodech, spóry se šíří na značnou vzdálenost větrem, vodou nebo hmyzem. Po infekci se mycelium rozrůstá pod pokožkou plodu, která hnědne a dužnina se rozpadá (hnije). Na povrchu plodi se tvoří bílé polštáře plodnic v koncentrických kruzích. Ošetření během vegetace spočívá v prevenci - sběr nahnívajících plodů, boj proti savému a bodavému hmyzu. Ovoce pro skladování před sklizní ošetřujeme.